Karlovy Vary – Zlín: SK Baťa!

Tento výjezd je „jasný“ už od rozlosování ligy někdy v červnu. Mnozí si už plánují volna dlouho předem, ale jak to tak bývá tak když dojde opravdu na skutky tak mnoho lidí vyměkne a volí pohodlí svého domova a na výjezd přes celou republiku kašlou.

Událost se dělá poměrně brzy a během pár dnů je prakticky půlka busu zaplněná s tou druhou polovinou je to horší, ale nikdo to moc neřeší, prostě se jede! Ve Varech se chceme i nějak opticky prezentovat a vzhledem k tomu, že máme na skladě přebytečné balónky, které se nevytáhly při národních choreografiích, tak se rozhodujeme je nějak využít. Padá návrh na červeno-bílé choreo se znakem SK Baťa. Nic velkého, ale i tak se každá venkovní prezentace cení.

v1

V den zápasu máme sraz u zimáku, a někteří z nás vidí i odjezd fanklubáků, kteří jedou o něco dřív. Zbytek jde docela načas a jeden účastník předvede na své poměry heroický sprint… V buse je znát, že se nejede „za kopec“ do Třince, ale že nás čeká docela štreka a tak z počátku jen nesměle vykoukne sem tam nějaká lahev, to ale netrvá moc dlouho. Zadní pasažéři odhalují své vskutku impozantní zásoby oblíbeného výjezdového pití a ani předek nezůstává pozadu.

Někde u Kroměříže se k nám dostává zpráva, že HFC bus je kaput a jestli prý nemáme místo… Netřeba psát, že někteří okamžitě vymýšlejí nejrůznější nápady jak s touto pikantní situací naložit, ale nakonec se rozhodujeme, že je dnes potřeba každá hlasivka. U Vyškova si tak někteří schovají nože, kudly, boxery či pyrotechniku a nabíráme tak zbytek osádky 🙂

v3

Někde tam se také na palubě objevuje plyšák Ultras Hroch, který nás provází po zbytek cesty. Cesta ubíhá dál klasicky, u Melikany dáváme oběd a na parkovišti doděláváme drobnosti na choreu. Ve Varech se objevujeme v rekordním čase snad hodina a půl do utkání. Bereme choreo, a bereme i vlajky na tyčích o kterých si nejsme jistí zda nám je vůbec pustí. Obavy však byly zbytečné, sekuritka absolutně nic neřeší, nechce roztáhnout plachty ani nebuzeruje za bambusové tyčky, super.v4

V sektoru věšíme celkem 4 vlajky v poklidu si chystáme choreo (to vycentrování mohlo být lepší!) a pro změnu padají nějaká piva. Čáru přes rozpočet nám dělá rýmička hlavního spíkra a tak se na této pozici od začátku střídají tři různí lidé. Není to ideální, ale alkohol v žilách nám v celku pomáhá a tak po slabším začátku se sektor začíná celkem bavit. Celkem se nás v sektoru schází +- 80!

O komerčce jde nad hlavu plachta SK Baťa o druhé pak i desítky červených a bílých balónků. Vzkaz pro ty, kteří chtějí žlutomodré choreo – udělejte ho a nebo přestaňte kibicovat!

V zápase taháme na hřišti za kratší konec, hokej to moc pohledný není. Na skóre je hra vyrovnaná avšak pak přichází branka ve třetí třetině na 1:3 a z našeho pohledu už je jasné, že odtud body jen těžko odvezeme. Více než deset minut před koncem tak tedy spouštíme oblíbený „nekonečný“ chorál a jedeme si svoje. 4 minuty do konce dává kontaktní gól Řezníček a za další dvě minuty zápasu je srovnáno v sektoru panuje samozřejmě fanatická nálada, vlajky vlají (ostatně jako většinu zápasu), bavíme se! Hodnotit domácí fanoušky z našeho sektoru nemůžeme, za celý zápas je nějak nevnímáme, upřímně jim tuto „arénu“ vůbec nezávidím a při představě, že v něčem takovém zkoušíme fandit 26 zápasů základní části…Buďme rádi za náš zimák!

v2

V prodloužení jsme mohli vyhrát, nakonec se však prohrává na nájezdy, co už. Po zápase nikam nespěcháme a tak se většina vydává k hráčskému busu. Cesta zpátky ubíhá vcelku rychle, někteří nemají dost obnažování v zápase a tak pokračují i cestou zpátky. Do Zlína dorážíme okolo druhé ranní, někdo jde spát, další se jdou mrknout na to jak hraje repre juniorka. Tento výjezd stál rozhodně za to a naplnil očekávání, kdo nejel může litovat.

P.S. Nová „móda“ házení nedopitých piv na domácím zimáku začne být po zásluze odměňována!