Přerov – Zlín: Trenky na plot

Pauza bez hokeje je již dlouhá, a tak si ji můžete zkrátit čtením dosud nikdy nezveřejněných výjezdových reportů z více či méně dávné historie.

Přerov – Zlín (16.8.2018) 1:4

Ve čtvrtečním odpoledni se jako již tradičně před vlakovým výjezdem scházíme v jedné otrokovické hospodě. Tentokrát však pouze ve dvou lidech, další dva se k nám připojují až při přesunu na nádraží. Zde zakupujeme jízdenky na vlak a také výherní los, z něhož máme v plánu zaplnit choreofond na blížící se sezónu.

Jen ve čtyřech tedy obsazujeme naše klasická místa ve vlaku a otevíráme také láhev našeho klasického výjezdového pití. Po té se mlsně ohlíží i jeden postarší spolucestující, a tak ho v panujících vysokých teplotách nenecháváme žíznit.

Po setření losu zjišťujeme, že dnes bohužel touto cestou na choreo nepůjde ani koruna. Pro jednoho z nás je to však zřejmě první zkušenost se stíracím losem (nebo je prostě dement) a tak je skálopevně přesvědčen o naší výhře. Po chvíli vzdáváme snahu mu to rozmluvit a on tak ihned po příjezdu do Přerova vběhne do nejbližší trafiky, kde se dožaduje vyplacení peněz. Neúspěšně.

Na nádraží nás má čekat další zlínský fanatik. Nikde nikdo, čekáme, hledáme, voláme. Po něm však stále ani vidu, ani slechu. Nakonec se nám ozval až v průběhu třetí třetiny, že doma usnul.

Stále ve stejné sestavě tak míříme na stadion. Navigace jednoho z nás nás však vede na úplně jinou stranu města, a tak se raději několikrát místních ptáme na cestu. Díky tomu získáváme mnoho času k vyřešení toho, že jsme přijeli bez jediné vlajky. A to se dá zrovna v Přerově tak dobře vyvěsit! Jako možné řešení této situace se jeví odhozené prostěradlo a nejrůznější kusy oblečení kdesi u popelnice. Po bližším prozkoumání ale tuto variantu raději ihned zavrhujeme. Nakonec obstaráváme alespoň dřevěného hada. Rozpitou láhev rumu pak ukrýváme nedaleko zimního stadionu v křoví na zahradě nějaké mateřské školky či čeho.

Po příchodu do haly tedy věšíme alespoň „Ultras Hada“ na plot pod hostujícím sektorem. V tom se nachází i několik dalších Ševců. Ti jsou však roztahaní po malých skupinkách po celé tribuně. Většinu z nich navíc vidíme poprvé v životě, a tak je nám jasné, že dnes to žádný fanatický support nebude. I přes to se od začátku snažíme fandit, sem tam se někdo připojí, ale opravdu nic co by stálo za řeč. A tak i naše snaha postupně zvolňuje.

Absenci vlajky se pak jeden z nás rozhodne vyřešit tím, že na plot pověsí své trenky. Další k tomu přidává svou botu a demence se naplno rozjíždí. Za nedlouho poté se v blízkosti našeho sektoru objevuje skupinka domácích v černém. Naše „vlajkosláva“ na ně možná na druhé straně stadionu působila jako vyvěšení získaných úlovků. O zlínské spodní prádlo však očividně zájem nemají, a nic zajímavého se tak neděje.

Prerov2

Před třetí třetinou za námi přichází jeden fanoušek, že by to chtělo pořádně rozjet fandění. Vyslyší pak naši nabídku, aby se to pokusil hecovat z pozice spíkra z plotu. Tím se nakonec atmosféru z naší strany opravdu podaří pozvednout. Berani navíc vítězí 4:1 a obhajují tak prvenství na Zubr Cupu.

Po zápase poděkujeme hokejistům a míříme do školky vyzvednout rum. Jinak by se možná ráno paní učitelky divily.. Do odjezdu vlaku máme ještě dost času a tak stihneme i něco k jídlu či dlouhé vyprávění místního bezdomovce na autobusovém nádraží o tom, jaký je zkušený a výborný řidič autobusu. S jeho čtyřmi promile o tom nepochybujeme a nabízíme mu možnost nás v sezóně na nějaký ten výjezd odvézt.

Ve vlaku si pak vzpomínáme, že jsme bohužel na přerovském stadionu zapomněli Ultras Hada. Smutek z této ztráty zaháníme seznámením s mladou trojicí spolucestujících v zajímavém složení – Češka, Španělka a Němec. To je pro nás výzvou k oprášení našich jazykových znalostí. Německy tak například probereme nějaké ty historické události a postavy. Naše španělská zásoba frází je pak omezená především jen na takové, které sice slečně lichotí, ale její přítomný přítel už z nich takovou radost nemá.

V Otrokovicích pak odmítnou naši nabídku na noční koupel v zahradním bazénu jednoho z nás, a tak tento výjezd ukončujeme. Výjezd od kterého asi nikdo nic moc nečekal, a i proto možná vyjela jen čtveřice bláznů. A nakonec z toho byl rozhodně jeden z těch lepších zážitků s našim klubem.

JEZDĚTE! – tohle doma u onlajnů nezažijete. Nejbližší možnost bude ve středu 14. srpna do Hradiště na zápas se Vsetínem a o den později pak opět právě do Přerova.

FORZA ŠEVCI!

Pohar